Techniky stavby srubu předávané z generace na generaci
Při výstavbě srubových domů využíváme několik technologií - kanadskou, norskou a hákovou. Držíme se tradičního způsobu výstavby srubů, současně však sledujeme novinky z výzkumu vlastností a konzervace dřeva, které při stavbách aplikujeme. Díky tomu mají naše srubové stavby delší životnost.
U jednotlivých technologií výstavby je rozdíl ve tvaru průřezu hlavních stavebních prvků.
U kanadské technologie srubu se používá kulatina, zatímco při výstavbě norskou technologií jsou použity klády opracované tzv. prizmy. Klády jsou ze dvou stran seříznuty do roviny, ovšem ve spojích jsou přirozeně oblé tzv. polohraněné řezivo. U hákové technologie jsou použité kulatiny s vnitřním otesáním stěn, povrch vnitřních stěn je rovný a vnějších stěn oblý. Trámy či klády jsou zároveň nosnou konstrukcí domu i funkční izolací jeho stěn.
Dřevo na výrobu srubových stěn podléhá v lesích mimořádně pečlivému výběru. Na výrobu srubu se používají vzrostlé dospělé stromy na sklonku vegetačního života. Dřevo následně třídíme i při manipulaci. Vybíráno je pouze dřevo zdravé s náležitým středovým průměrem 280-500 mm. Dřevo se špatnou točivostí, nekvalitní a poškozené je z výroby odstraněno.
Takto přebrané dřevo ručně zbavíme kůry. Při ručním oloupání si dřevo zachovává svou přirozenou krásu. Pro stavbu srubu se používají čerstvé - přirozeně vlhké kmeny. Podle zvolené technologie se kmeny opracovávají a upravují.
Norská technologie stavby srubu
Tato technologie se vyznačuje použitím ze dvou stran opracovaných klád tzv. prizem. Povrch vnitřních a venkovních stěn je u srubu postaveného norskou technologií rovný. Norský způsob se vyznačuje použitím unikátního "norského spoje", který je vyhotoven ručně sekerou "sekerová technologie". Jedinečnost tohoto spoje spočívá v tom, že při usazování a vysychání domu, které je nevyhnutelné i u předsušeného dřeva, se do sebe prvky rohových spojů díky vlastní hmotnosti zaklíní (princip: klín do klínu). To brání deformacím a „protáčení“ lafety kvůli vznikajícím značným vnitřním napětím.
Jako opatření proti vybočení prizem ve stěnách, a tím narušení rovnosti stěny srubu, jsou prizmy ve svislém směru propojovány dřevěnými kolíky. Do trámového prvku je vyvrtán otvor a do něj je zasazen kolík a propojen s prvkem stěny pod ním. Kolíky jsou ze stejného druhu dřeva jako je celý srub.
U tohoto způsobu výstavby srubu je po smontování jednotlivých prvků nutná technologická přestávka z důvodu sesedání domu vlivem vysychání dřeva. Tato přestávka se pohybuje u norské technologie v délce 7 - 8 měsíců dle velikosti a složitosti stavby. Až po uplynutí této doby je možné přistoupit ke změření stavebních otvorů a získání pevných rozměrů pro zhotovení oken a dveří přesně na míru.
Zvláštnosti norské technologie:
- použiti lafetu (hranol omítnutý ze dvou stran), a nestandardních kulatých kladů
- použití speciálního spojení kladů: „norská číše“
- srubové frontony domu a slegová konstrukce střechy
- vysoká přesnost vyhotovení všech dřevených prvků srubu
Výhody norské technologie:
- Pevnost - méně problému vzniká při sesedání domů díky pevnosti spojení kladů. Unikátnost „norského spoje“ je v tom, ze při sesychání, které určitě taký bude u suchého dřeva a sesedání srubu prvky rohového spoje se sami upevňují pod vlastní váhou (princip klín do klínu). Toto působí proti vzniků deformací a „pootáčení“ lafetu kvůli vynikajících značných vnitřních napětí.
- Ekonomie - není zapotřebí dodatečný materiál dekoračním obložením, což značně snižuje náklady na výstavbu.
- Teplo - výrazné snížení tepelných ztrát. Toto je díky 2 faktům. Zaprvé při výrobě lafetu se používá dřevo ze zimní těžby z nejlepších míst sibiře velkého průměru od 28 do 50 cm, tak na jednotku výšky stěny je méně věnců srubu. Za druhé díky konstrukční vlastností norské technologie praktický není zmenšení tloušťky stěny (celá stěna má tloušťku 200 mm), když obyčejný ruský srub má různé tloušťky stěn, a v místech spojení kladů tloušťka stěny je minimální, co výrazně zvyšuje tepelné ztráty.
- Jednoduchost - není zapotřebí dodatečná ucpávka stěn (běžný svět.standard). Tato technologie umožňuje používat dřevo s přírodní vlhkostí, tzn. lafet vysychá bezprostředně na srubu. Protože mechanizace výroby záměrně vyloučena materiál, který má přírodní vlhkost, je maximálně vhodný pro ruční montáž.
- Krása - dům, postavený na základě starodávní technologie, je hezký, pevný a jedinečný.
Charakteristika lafetu, který se používá na stavbě:
Materiál: borovice, modřín
Průměr kladů pro výroby lafetu, mm: 280 – 500
Tloušťka lafetu:
- pro srub, mm: 200
- pro malé architekturní díla, mm: 150
max. sesedání mm: 30 - 50
délka vyzrávání srubu 7 - 8 měsíců
Kanadská technologie
Tato technologie se vyznačuje použitím kulatin jako hlavního stavebního prvku. Kmeny jsou pouze zbaveny kůry a poté jsou již připraveny k opracování na stavební prvky této technologie. Tento způsob výstavby si žádá velkou zručnost a přesnost zpracování.
Mezery mezi kládami u této technologie chybí, stěny působí jako souvislý masiv. Absence mezer mezi kládami se dosahuje použitím speciálního značkovacího přípravku a izolace se umístí podél klády v izolačním kanálu. Přitom jsou zachovány všechny přirozené ohyby klády, což dodává každému domu a stěně neopakovatelnost a individuální charakter. Vrcholem tesařského umění jsou těsně, s přesností na milimetr, upravené rohové spoje klád.
Zvláštností této technologie je zachování pevné vnější vrstvy kulatiny (odstraňuje se při roubení), což zabrání stěnám, aby promrzaly při nízkých teplotách a podstatně zvyšuje životnost stavby. Šetrně zachovaná vnější vrstva se podílí na správné filtraci vzduchu kulatinou, vytváří neopakovatelné mikroklima uvnitř stavby. Chlad v létě a teplo v zimě. Navíc zachování pevné vnější vrstvy (vnějších 3-5 cm) činí kulatinu přirozeně odolnější vůči vlivům vnějšího prostředí, tvorbě plísně, modrání, změnám struktury pod vlivem UV-záření.
Vlastnosti prvků Kanadské technologie:
Nejčastější materiál: borovice, modřín
Průměr klád v mm: 280 - 500
max. sesedání mm: 70 - 100
délka vyzrávání srubu 12 - 18 měsíců
Kanadská technologie - klasická
Kanadská technologie - briliant
Dvougenerační kanadský srub - Těptín 10/2012
Háková technologie
Vyznačuje se použitím prvků, které jsou z vnější strany přirozeně oblé a z vnitřní strany jsou rovné a v rohových spojích opět oblé. Tato technologie vznikla mezi starými tesaři Sokolského okresu v Nizhegorodské oblasti, která je známa díky tradici ruční výroby srubů a výstavby dřevěných lodí. Charakteristický je způsob rohového zapuštění klád se zbytkem, složitější oblá varianta se základním čepem a vnitřním otesáním stěn. Technologie je náročnější, vyžaduje vysokou úroveń tesařského umění. Hoblované stěny není třeba dodatečně upravovat, což představuje značnou úsporu nákladů.
Háková technologie je nejspolehlivější rohové spojení klád. Dům vyrobený touto technologií zachovává neopakovatelnou krásu kulatiny při zachování značného interiérového komfortu.
Vlastnosti prvků Hákové technologie:
Nejčastější materiál: borovice, modřín
Průměr klád v mm: 280 - 500
max. sesedání mm: 60 - 90
délka vyzrávání srubu 10 - 14 měsíců
Finská technologie - finské sruby
Tato technologie se vyznačuje tím, že jejím hlavní stavebním prvkem je rovnoměrně osoustružená kulatina v rozměrech 20 – 35cm ze sibiřské borovice, smrku, modřínu. Jednotlivé klády jsou spojeny kolíky a vymodelovány tak, aby do sebe přesně zapadaly.
Je to technologie používaná zejména pobaltí a finsku.
Dřevo a ochrana dřeva
Základním materiálem pro výrobu srubových domů je borovice. Smrk se používá pro „osy“ – velké kulaté klády, které se vřežou do štítů (frontonů). Na spodní věnce se dá použit modřín. Na přání nabízíme také srubové domy z cedru.
Používá se dřevo s průměrem od 28 do 50 cm, bez nářezu pro těžbu živice, zimní těžba. To znamená že se používá výběrové vysoce kvalitní dřevo. Těžba dřeva je v ekologický nezávadném Sokolském rajonu Nižegorodské oblasti. Oblast je na hranici Ivanovské a Kostromské oblastí na břehu Gorkovské vodní nádrže. V oblasti není škodlivá výroba a má certifikát ekologický čisté
Pro ochranu klád i prizem a ostatních prvků srubu, používáme přírodní oleje, vosky, dřevo si díky tomu zachovává svůj přirozený vzhled a zvyšuje se jeho odolnost proti klimatickým vlivům. Pigmentová lazura od firmy Kreidezeit s bohatou škálou odstínů umožní upravit vzhled dřeva a dodá dřevěným prvků kouzlo.
Základní nátěr - grund nanášíme již při rozebírání srubu ve výrobní lince. Je to nátěr, který poskytuje ochranu prvků při transportu. Opatření je to pouze dočasné, tento nátěr po 2 měsících vyprchá a je nutné opatřit prvky nátěrem poskytujícím dlouhodobou ochranu. Mezi nejosvědčenější patří přírodní oleje a vosky, které dřevu poskytnou potřebnou ochranu. Jedná se o řadu přípravků s komplexní péčí o interier i exterier srubu.
Modulová technologie - technologie lepeného hranolu
Další technologii, kterou společnost Monivet používá je technologie lepeného hranolu. Jde o novou technologii, jejíž hlavní výhodou je absence technologické přestávky nutné k sesednutí srubového domu. Technologická přestávka kupříkladu u kanadské tech. dosahuje až 18ti měsíců. S technologií lepeného hranolu můžete po dostavění domu téměř ihned bydlet.
Základním prvkem této technologie je lepený trám, který je vyráběn ve třech velikostech: 212x186mm, 169x186mm , 126x186mm. Pro výrobu trámů se používají lamely z jedlí původem ze severních oblastí Ruska. Pro spojení těchto lamel je použito ekologické lepidlo Casco Adhesives od koncernu AkzoNobel (Švédsko).
Časová úspora při realizaci je velmi významná. Kupříkladu rychlost výstavby u kanadské technologie je cca 1,5m3 za směnu a u lepeného hranolu je to cca 3,5m3.
Dům o ploše 200m2 je možné postavit ve čtyřech lidech za 20dnů!
Roubenka Lodice - lepený konstrukční hranol - Těptín 2013
Izolace z ovčí vlny ISOLENA
Jako izolační materiál v našich domech lze zvolit produkt firmy ISOLENA, jenž se zabývá výrobou tepelných izolací z ovčí vlny. Tímto skvělým přírodním materiálem lze nahradit veškerou tepelnou izolaci ve všech částech srubu. Svými tepelně-izolačními vlastnostmi se vyrovnává klasickým izolacím. Díky jedinečné struktuře, kterou tvoří bílkovinnová vlákna, vytváří ovčí vlna příznivější prostředí v domě.
Tato izolace není tvořena z umělých či celulozových vláken, nehrozí uvolňování prachových či drobných částic do ovzduší (skelná vata). Svým osazením nezvyšuje množství prachu v domě jak při manipulaci tak v samotném užívání.
Před použitím je vlna chemicky upravena, a tím se stává odolná proti jakýmkoliv škůdcům a vlhkosti. Firma Isolena během let své existence tvrdě pracovala na vývoji na poli ochrany vlny před molem a vystřídala několik přípravků. V současné době se používá přípravek na bázi anorganické soli, který na sebe trvale váže bílkovinné molekuly aminokyselin u jednotlivých ovčích vláken. Výhodou tohoto přípravku je, že se díky chemické reakci nerozpouští ve vodě a ani nesublimuje. Je proto zárukou trvanlivosti ochrany proti molům a toto opatření je doporučeno Institutem pro stavební biologii. Vlna je samozřejmě antialergenní a napomáhá upravovat vnitřní vlhkost.
Použití jako izolační hmotu v našich dřevěných domech vlnu ISOLENA doporučujeme, je to ekologický a pro člověka příjemný materiál.
Technologie zelené střechy
Zelené střechy jsou ve světě známy již od nepaměti a to zejména v severských zemích. V určitých oblastech jsou v současné době hojně využívány, často ve spojení se srubovými stavbami. Jedná se o souvislou vegetační vrstvu půdy, která je rozložena na přesně zvolených podkladních vrstvách. Tyto vrstvy oddělují konstrukci a chrání ji před pronikáním kořínků a vlhkosti. Zelená střechá přináší řadu výhod oproti klasické střešní krytině.
Mezi největší výhody patří:
- zlepšují tepelně-izolační vlastnosti střešní konstrukce
- zvýšení požární odolnosti
- dobré pohlcování hluku
- prodlužují životnost hydroizolace
- zadržování vody a pozvolné odpařování zlepšuje mikroklima okolí stavby
- redukují výkyvy teplot způsobené střídáním dne a noci
- přispívají ekologizaci obytného prostředí
Zelené střechy se rozdělují na dvě skupiny extenzivní a intenzivní. Intenzivní střechy nabízejí uživateli možnost využívání zelené střechy jako další zatravněné části zahrady. Je dimenzována pro pohyb osob, lidé se zde mohou opalovat nebo trávit celý den. Extenzivní střechy naopak nejsou určeny jako pochozí.
Zelené střechy se zřizují ve sklonu 5 - 450 ve výjimečných případech až do 900.
K tomuto typu střechy nabízíme zavlažovací systémy, široký výběr travních semen, keřů a dalšího porostu.
Parametry:
Extenzivní - zatížení střešní konstrukce 80 - 170Kg/m2 při tlouštce 80 - 150mm, dle zvolené tlouštky se vybírají různé druhy travního porostu, mechů, skalniček...
Intenzivní - zatížení střešní konstrukce 300Kg/m2 a více při tlouštce 250mm a více (dle tipu konstrukce a požadavků zákazníka) , jako zeleň lze nasadit od trávního porostu až po menší či větší stromky, keře... Při zřízení intenzivní zelené střechy se vždy osazuje bezpečnostní zábradlí.